
Tisková zpráva
VÝSTAVA UKRADENÉ DĚTSTVÍ dětská práce očima čtyř českých fotografek
Výstava společnosti Člověk v tísni – vernisáž 1. prosince od 19 hodin v Rock Café Výstava Ukradené dětství od čtyř známých českých fotografek – Alžběty Jungrové, Lenky Klicperové, Markéty Kutilové a Jarmily Štukové (Kovaříkové) – bude k vidění celý prosinec v pražském klubu Rock Café. Fotografie zachycují různé podoby dětské práce, se kterými se fotografky setkaly při svých cestách zejména v Africe a Asii. Miliony dětí zde denně pracují v podmínkách, které škodí jejich zdraví a berou naději na bezstarostné dětství a vzdělání.
Vzdělávání a rozvoji chudých zemí ale brání i dětská práce v domácnosti a rodinném zemědělství, vůbec nejčastější forma. Děti se starají o mladší sourozence, nebo celý den obstarávají vodu. Naprostá většina dětí pracuje neformálně a zdarma. Často tedy ani nepřispívají do rodinného rozpočtu. „Pro mě je nejsilnější fotka chlapce z DR Kongo s banány na hlavě. Šli jsme spolu celou cestu, asi 5 kilometrů pod africkým sluncem. Mně stačilo nést sebe a foťák, zatímco chlapec nesl 15 kilogramů banánů jakoby nic,“ říká Markéta Kutilová.
Další z autorek, Jarmila Štuková, nedokáže vybrat žádný snímek, protože všechny zobrazené příběhy jsou velmi silné: “Tvrdý život mají dětské prostitutky v Etiopii, stejně jako dětští tkalci zkroucení více než 12 hodin denně v tmavé místnosti. Neméně krutý je i osud pracovníků v solných polích nebo zemědělců v Senegalu.“
Alžběta Jungrová o svých fotografiích nerada mluví, protože je přesvědčená o tom, že dobré fotografie mluví samy za sebe. „Díky reportážím o ohrožených dětech už vím, že neexistuje spravedlnost ve smyslu: pokud je člověk hodný, bude mít v životě štěstí. Pochopíte to právě tehdy, když vidíte umírat děti. V takové chvíli si říkáte: Kde je spravedlnost? Odnaučilo mě to řešit nesmysly,“ vysvětluje fotografka.
Dětská práce ale není nutností, bez které by rozvojový svět upadl do ještě větší propasti. I na to se snaží upozornit výstava Ukradené dětství. Podle výzkumů totiž dětská práce bere práci dospělým. V Indii, kde se neziskovým a odborovým organizacím podařilo dětskou práci vymýtit v celých regionech, se snížila nezaměstnanost dospělých, zvýšil se průměrný plat a zlepšily se pracovní podmínky. Školy se zaplnily dětmi. Bylo vyčísleno, že částka 760 miliard dolarů, potřebná k eliminaci dětské práce na světě, by se se ziskem vrátila téměř sedmkrát.
I proto je nutné o dětské práci mluvit. „Jezdím po světě a fotím především silné příběhy nejrůznějších lidí či komunit, kam patří i téma dětské práce. Poukazovat na taková témata považuji za velmi důležité, protože jen tak se může něco změnit,“ vysvětluje Jarmila Štuková. Její názor sdílí i Lenka Klicperová: „Velmi často ve svých fotkách zachycuji bídu a utrpení a do této kategorie spadá i dětská práce, sexuální otroctví, násilí na ženách a dětech. Věřím, že je důležité ukazovat tyhle věci a nutit nás, ty šťastnější, zamýšlet se nad nimi. Pomáhat se dá jen, když víte, co se kde děje. A to je dnes bez fotožurnalismu a vůbec novinařiny jako takové nemyslitelné,“ dodává. Alžběta Jungrová o své práci říká: „Nechci používat obehrané klišé, že měním svět k lepšímu. Stane se mi, že stojím na místě a říkám si, proč ty lidi vlastně fotím. Proč se neseberu a nejdu jim pomáhat, pracovat pro nějakou neziskovou organizaci nebo do nemocnice. Pak ale dojdu k závěru, že neumím operovat ani shánět peníze a jediné, co umím, je fotografovat. Dělám, co umím a snažím se prožitou skutečnost předávat dál. Fotkou můžu ukázat svůj pohled na svět a na věci, které by se podle mého názoru měly změnit.“
Dětská práce není boj s větrnými mlýny a každý z nás může reálně přispět k řešení. „Fotografie výstavy Ukradené dětství nejsou o divných bytostech z jiné planety, ale o lidech ze stejného světa, ve kterém si hrají naše děti,“ říká Pavla Začalová ze společnosti Člověk v tísni, která celou výstavu koordinuje.
O vernisáži:
Vernisáže v Rock Café se zúčastní koordinátorka kampaně Pavla Začalová a všechny autorky fotografií - budou k dispozici pro rozhovory.
Rock Café
Národní 20
Praha, 110 00
Vernisáž se koná ve čtvrtek 1. 12. v 19:00 a výstava potrvá do konce prosince 2011.
Na výstavě bude možné zakoupit trička Stop dětské práci. Vstup je zdarma.
Kontakty na autorky výstavy (kolem 1.12. by měly všechny být v ČR):
Lenka Klicperová, Mobil: +420 724 596 112, E-mail: klicperova@mf.cz
Markéta Kutilová, Mobil: +420 773606718, E-mail: Mkutilova@seznam.cz
Jarmila Štuková, Mobil: +420 777103523, E-mail: kovarikovaj@yahoo.com
Alžběta Jungrová, Mobil +420 731183955, E-mail: alzbeta.jungrova@centrum.cz
Kontakt na koordinátorku výstavy a kampaně Stop dětské práci (dodá foto v tiskové kvalitě):
Pavla Začalová, Mobil: +420 777 787 944, E-mail: pavla.zacalova@clovekvtisni.cz
O kampani:
Stop dětské práci – je lepší chodit do školy je osvětová kampaň, kterou vede společnost Člověk v tísni spolu s evropskými partnery z asociace Aliance 2015. Cílem kampaně je odstranění všech forem dětské práce a zajištění povinného a bezplatného vzdělání pro všechny děti. Kampaň vyzývá evropské spotřebitele, vlády i firmy, aby aktivně přispěli k řešení, a spolupracuje s organizacemi ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky, které usilují o přesun dětí z práce do školy a vytvoření tzv. zón bez dětské práce. Více na www.stopdetskepraci.cz
O autorkách:
Alžběta Jungrová
Brodila se největší skládkou odpadu v Kambodži, ropným bahnem na vrakovišti tankerů v bangladéšském Chittagongu, fotila ozbrojené děti a civilisty v pásmu Gazy, narkomany na afghánsko-pákistánské hranici nebo trávila dny s indiány kmene Nukak Maku v kolumbijské džungli. Na přehlídce Czech Press Photo v roce 2008 získala za reportáž o drogách na pákistánsko-afgánských hranicích čestné uznání a za sérii snímků o dětech pracujících v cihelně v pákistánském Péšáváru cenu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Stejnou cenu obdržela i v roce 2009 za sérii fotografií z barmského uprchlického tábora v Bangladéši.
Lenka Klicperová
Pracuje jako šéfredaktorka v časopise Lidé a Země. Navštívila řadu afrických zemí a pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali, Burkině Faso či Demokratické republice Kongo. Zaměřuje se na reportážní a portrétní fotografii. Za fotografie Surmů z jižní Etiopie získala v roce 2008 čestné uznání v prestižní soutěži Czech Press Photo. V roce 2008 stála u zrodu občanského sdružení Femisphera, které se zabývá dokumentací života lidí z rozvojových zemí, převážně pak žen.
Jarmila Štuková (Kovaříková)
Po dokončení DAMU spolupracovala s respektovanými reportéry na dokumentech pro Českou televizi. Dále působila jako reportérka v Lidových novinách, jako agenturní fotografka a nyní je fotografkou a reportérkou na volné noze. Mezi vrcholy její práce patří mimo jiné reportáž o problematice AIDS v jižní Indii nebo o sirotcích žijících v kanálech ukrajinské Oděsy. Za fotografie dělníků z etiopského kráteru El Sod získala v roce 2009 čestné uznání v soutěži Czech Press Photo v kategorii každodenní život. V roce 2010 vyhrála Czech Press Photo v kategorii reportáž za snímky z Haiti a jako jediná žena v historii soutěže získala také cenu diváků.
Markéta Kutilová
Jako nezávislá novinářka a fotografka spolupracuje s několika periodiky (MF Dnes, magazín Instinkt, Ekolist, Reflex nebo Lidé a Země) a v minulosti byla také korespondentkou britského listu The Guardian a rakouského deníku Wiener Zeitung. Od roku 2004 spolupracuje se společností Člověk v tísni, a to v Íránu, v Kongu, na Srí Lance, v Indonésii nebo v Kambodži. V DR Kongo se zabývá především genocidou páchanou na ženách a dívkách.
www.stopdetskepraci.cz
www.rozvojovka.cz
www.facebook.com/Rozvojovka
Tweet
Vstoupit do diskuse >> | Počet příspěvků: 0Vydáno: 28. 11. 2011 12:16
Kategorie: Kultura
Název zdroje: MediaReport s.r.o. (ověřený zdroj [?])
Kategorie: Kultura
Název zdroje: MediaReport s.r.o. (ověřený zdroj [?])
Popis zdroje:
PR agentura
PR agentura