
Tisková zpráva
ŠPATNÉ STRAVOVACÍ NÁVYKY ZAKLÁDAJÍ „POŽÁR V JÍCNU“
Problémem mnoha Čechů je, že se nehýbou a špatně se stravují. Mnohem častěji konzumují jídlo ve spěchu, na ulicích, v dopravních prostředcích či ve stoje. Výsledkem je alarmující nárůst obezity a stále častější zažívací potíže.
Podle průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo v roce 2010 na gastroenterologických odděleních v České republice evidováno 140 tisíc pacientů dispenzarizovaných pro vybraná gastroenterologická onemocnění, nejčastěji pro refluxní chorobu jícnu. Až epidemiologických rozměrů dosahuje pálení žáhy: „Pálení žáhy vzniká v důsledku takzvaného gastroesofageálního refluxu. Kyselina chlorovodíková, která má v žaludku za úkol trávit potravu, stoupá nahoru do jícnu a dráždí citlivou tkáň. Zjednodušeně řečeno: žaludeční obsah uniká volně do spodní části jícnu a zase se vrací zpět- je to neúplné zvracení. To způsobuje nepříjemný pocit pálení za hrudní kostí, nadměrné slinění, pocity cizího tělesa v krku anebo obtížné a bolestivé polykání,“vysvětluje MUDr. Jiří Laštůvka, gastroenterolog a primář Interního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Požár v jícnu můžete uhasit
Přes své obtíže řada lidí lékaře nevyhledá a léčí se sama. Pokud se pálení žáhy neopakuje příliš často a netrvá dlouho, postačí vypozorovat, co problém způsobuje a vyvarovat se provokujících faktorů. Ke krátkodobé symptomatické léčbě pálení žáhy a kyselého gastroesofageálního reflexu lze užívat tzv. inhibitory protonové pumpy, které jsou dnes dostupné i bez lékařského předpisu. Mezi nejúčinnější patří léky obsahující Omeprazol, například osvědčený Loseprasol. „Účinná látka se rychle vstřebává do krevního oběhu a zajišťuje účinnou inhibici denní i noční sekrece žaludeční kyseliny s přetrvávajícím účinkem i několik dní po ukončení léčby,“ vysvětluje MUDr. Laštůvka. V případě přetrvávajících potíží by měl postižený vyhledat lékaře: „Látky dráždící sliznici jícnu − kyselina solná, trávicí enzymy a žlučové kyseliny − mohou při chronickém působení vyvolat nebezpečné změny na jícnové sliznici.“
Jen velmi malé procento lidí je ochotno na sobě pracovat
K pálení žáhy přispívají nezdravé návyky: přejídání, hltání větších soust a přejídání. Tím je žaludek přinucen produkovat nejen více kyselin, ale mnohem silnějších. Není divu, že je pak jícen v jednom ohni. Zejména po konzumaci kyselinotvorných potravin, na jejichž strávení je potřeba větší množství kyselin (maso, uzeniny, máslo, sýry, bílý rafinovaný cukr, zmrzlina, čokoláda, burské oříšky, vaječný žloutek a další).
Vedle dietních opatření doporučují oborníci zohledňovat při konzumaci jídla čas, pohodu a kulturu stolování, jíst častěji, po menších porcích, v klidu, po malých soustech, potravu rozmělnit v ústech a dobře proslinit. Téměř polovina pacientů však režimová a léčebná opatření nedodržuje: „Řada pacientů nadále kouří, nesnaží se snížit hmotnost, neomezí solení, nevyloučí alkohol a vyhýbá se pohybovým aktivitám. Někteří dokonce spoléhají výhradně na péči lékaře a léky,“ dodává MUDr. Laštůvka. Přitom změna životního stylu může ovlivnit zdraví člověka až z 60 %.
Tweet
Vstoupit do diskuse >> | Počet příspěvků: 0Vydáno: 11. 10. 2011 11:23
Kategorie: Zdraví a zdravotnictví
Název zdroje: PRO.MED (NEověřený zdroj [?])
Kategorie: Zdraví a zdravotnictví
Název zdroje: PRO.MED (NEověřený zdroj [?])