
Tisková zpráva
Rakousko: Pochybnosti o financování protitemelínského boje
Nedávné zveřejnění údajů o nemalých částkách, které hornorakouská vláda věnuje z veřejných prostředků na financování rakouských i českých protijaderných aktivistů, vyvolalo v Rakousku pochybnosti o správnosti a průhlednosti takového nakládání s penězi daňových poplatníků.
O tom, že hornorakouská vláda se dlouho snažila zatajit, kolik a komu dává na boj proti Temelínu, svědčí řada důkazů. Zemský radní pro ekologii Rudi Anschober například odmítl poskytnout úplné informace o dotacích od roku 1998, kdy tento program začal, s odvoláním na „ochranu osobních údajů členů sdružení“. Šéf infrastrukturálního sdružení Schwarzenberg v rakousko-česko-bavorském trojzemí Walter Höllhuber však tvrdí, že protijaderní aktivisté dostali od roku 1998 od hornorakouské vlády přes osm miliónů eur. Prohlásil, že shromáždil „... rozsáhlý soubor podkladů o tom, kam putují tyto dotace“, který dokazuje neúčelné využívání veřejných prostředků.
Nyní za to čelí dvěma žalobám protijaderných sdružení. „Soudce ale odmítl moje podklady uznat jako důkaz,“ postěžoval si Höllhuber minulý týden deníku Die Oberösterreichischen Nachrichten. „Höllhuberovy podklady jsme prověřili. Čísla souhlasí,“ sdělila ovšem tomuto hornorakouskému listu, jedinému regionálnímu v první pětce rakouských deníků, Elke Anastová-Kirchsteigerová, úřadující ředitelka Zemského účetního dvora.
Ještě skandálnější nádech má v této souvislosti prohlášení zemského protiatomového pověřence Radka Pavlovce, který minulý týden poté, co Zemský účetní dvůr zveřejnil informaci o chystané prověrce, řekl: „Nepřejeme si, aby provozovatel Temelína, společnost ČEZ, přesně věděl, kolik které sdružení dostává ze zemského rozpočtu.“
Další informace:
K tradičním českým příjemcům Calla-Sdružení pro záchranu přírody, V havarijní zóně, Jihočeské matky a Spotřebitelé proti monopolu přibyly v uplynulém roce nově Severočeský ocelot a Wise Brno. Největším českým příjemcem dotací z Horních Rakous zůstalo i loni bechyňské sdružení V havarijní zóně, jemuž zemská vláda poskytla 73 488 eur. S velkým odstupem za ním skončily Jihočeské matky (32 748 eur) a už zmíněný web Wise (23 106 eur). Z rozpočtové kapitoly spravované radním Anschoberem loni putovalo oficiálně českým protiatomovým hnutím 178 277,51 eur, tedy bezmála polovina příspěvků Anschoberova úřadu soukromým sdružením.
Sdružení V havarijní zóně JETE sídlí v Bechyni a představuje je tamní inženýr Vladimír Halama. Jeho členy jsou „občané České republiky, Slovenska, Rakouska a Spolkové republiky Německo, to znamená zemí, které mohou být bezprostředně ohroženy havárií jaderné elektrárny Temelín“, uvádí se bez udání konkrétních počtů na webu sdružení www.zelenazivotu.com. Zjistit nelze ani podrobnosti o aktivitách sdružení; časopis Zelená životu se údajně šíří na 400 míst v republice, nejčerstvější číslo zveřejněné na webu pochází z loňského listopadu.
Sdružení Calla vydalo loni 1,24 miliónu korun na mzdové náklady pro pracovníky českobudějovické centrály a dalších 1,54 miliónu korun na blíže nespecifikovaný nákup služeb, uvádí jeho výroční zpráva. I přes téměř miliónovou podporu z Nadace pro rozvoj občanské společnosti, půlmiliónovou podporu z Evropského sociálního fondu, více než čtvrtmiliónovou dotaci z Horních Rakous a dvousettisícovou od ministerstva životního prostředí skončilo loňské hospodaření Cally schodkem 1,17 miliónu Kč. Počet členů se ve výroční zprávě neuvádí, lze ho pouze velice nepřesně odhadnout z 20,5 tisíce Kč vybraných členských příspěvků na nejvýše stovku.
Činnost sdružení Jihočeské matky koordinují tři placení zaměstnanci (2,5 úvazku). Počet členů jeho výroční zpráva neuvádí. Loni se podílelo na organizaci hornorakouského semináře o právních aspektech prodlužování provozu jaderných elektráren ve vybraných evropských zemích, semináře Nízké aktivity radionuklidů v životním prostředí v souvislosti s provozem jaderných zařízení (Nadace Partnerství Brno) a vernisáže putovní výstavy Energie pro budoucnost (Horní Rakousy, Nadace Heinricha Bölla).
Není vyloučeno, že další peníze obdrželi aktivisté, podobně jako v minulých letech například Jihočeské matky, od rakouských kolegů. K nejhýčkanějším patří Stop atomu, jemuž Anschoberův úřad poskytl 85 100 a hejtman přidal dalších 52 470 eur, a Rakousko-český protiatomový výbor (66 770, resp. 35 800 eur). Do pokladen obou těchto institucí tak loni přitekl ze zemského rozpočtu téměř čtvrtmilión eur, přibližně polovina veškerých hornorakouských příspěvků na protiatomové aktivity. Prakticky stejnou částkou podpořila zemská vláda Hornorakouský spolek na podporu energetických úspor.
Hornorakouský účetní dvůr při prověrce sdružení magistra Gumpingera kontroloval také Rakousko-český protiatomový výbor. Nezjistil žádné zneužití nebo stanovenému účelu odporující použití subvencí. „To jsme ostatně ani netvrdili...“, píše ve čtenářském dopise zveřejněném v listu Die Oberösterreichischen Nachrichten 5. května 2008 šéf Šéf infrastrukturálního sdružení Schwarzenberg v rakousko-česko-bavorském trojzemí a sdružení Schilift ve Schwarzenbergu Walter Höllhuber. „Dvůr však kritizoval účetnictví a dotační politiku hornorakouské vlády. Účelem činnosti výboru je ‚zabránit výstavbě a provozu atomových elektráren v Evropě‘. Bezpečnost Temelína hraje tedy až druhořadou roli. Protiatomový pověřenec například nevěděl, že výbor kromě jeho podpor dostával další zemské dotace, takzvané ‚základní subvence‘. V letech 2000-2007, tedy po tzv. procesu z Melku, kdy mu poskytl 731 414 eur, dostal od finanční správy ještě 284 356 eur, celkem tedy od zemské vlády. 1 015 770 eur přímých dotací,“ uvádí mj. Höllhuber.
Tweet
Vstoupit do diskuse >> | Počet příspěvků: 0Vydáno: 22. 9. 2008 16:38
Kategorie: Politika
Název zdroje: Agentura J.L.M. (ověřený zdroj [?])
Kategorie: Politika
Název zdroje: Agentura J.L.M. (ověřený zdroj [?])
Popis zdroje:
PR a produkční agentura působící zejména v oblasti energetiky a extrémních sportů.
PR a produkční agentura působící zejména v oblasti energetiky a extrémních sportů.