Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Evropský parlament je pro média těžko uchopitelný, zaznělo na konferenci

Praha, 28. listopadu 2008. Ve čtvrtek 27. listopadu se v Praze za účasti členů Evropského parlamentu, expertů na Evropskou unii a žurnalistů z předních českých médií uskutečnila konference „Média a Evropský parlament aneb 50. výročí Evropského parlamentního shromáždění a měnící se vzorce přístupu médií“, jež je součástí projektu EU Headliners. Klíčovým problémem, na kterém se všichni řečníci shodli, se ukázal nezájem o dění na evropské úrovni – ze strany voličů i médií. Projekt realizuje Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity (IIPS) s finančním přispěním Evropského parlamentu. Pražskou konferenci připravil IIPS ve spolupráci s vysokou školou CEVRO Institut, v jejíž prostorách se konference konala.

Účastníky konference přivítal po vedoucím projektu EU Headliners PhDr. Janu Závěšickém také rektor vysoké školy CEVRO Institut, prof. Dr. Miroslav Novák. Ředitelka odboru podpory exportu Ministerstva průmyslu a obchodu Mgr. Jana Adamcová následně popsala vývoj vztahu českých médií a české veřejnosti k Evropské unii. Podle ní byla EU před rokem 2003 brána veřejností jako vzdálený VIP klub a oblíbenými tématy byla ta podobná „zakřiveným banánům“. Po vstupu České republiky do EU se pohled částečně změnil, lidé se začali zajímat o praktické věci – studium či práce v zahraničí nebo změny v dovozu a vývozu zboží. „Ze strany české veřejnosti nebyla a nikdy nebude poptávka po informacích ohledně evropských institucí,“ uvedla Adamcová. Svůj příspěvek uzavřela myšlenkou, že čeští evropští poslanci vnášejí do české politiky větší noblesu, slušnost a věcnost.

Evropský parlament: kampaně a regulace
Poslanec Evropského parlamentu RNDr. Petr Duchoň formuloval tři „provokativní postřehy“ o Evropském parlamentu, a sice že pro většinu voličů je EP poněkud nečitelný, míří na příliš mnoho cílů a trpí kampaňovitostí, i když z nedostatku finančních i personálních zdrojů nemůže vše splnit, a společně s Evropskou komisí a Radou EU je jedním z největších producentů regulací na světě, přičemž Parlament již následně nesleduje jejich funkčnost a finanční zátěž pro Evropskou unii.

Z lisabonské strategie jsme se poučili
„Evropský parlament je jedinou evropskou institucí, která netrpí demokratickým deficitem, protože jeho členové jsou voleni,“ uvedl další z přednášejících poslanců Evropského parlamentu, JUDr. Richard Falbr. Kritizoval však schvalované návrhy. „Osmdesát procent z toho, co schvalujeme, není legislativa, jsou to různá prohlášení, iniciativy, výzvy,“ prohlásil poslanec. Oba europoslanci se shodli v názoru na neúspěch lisabonské strategie. „Nechtěl bych lisabonskou strategii šmahem hodit do koše. Lidé si kvůli ní uvědomili, co je důležité a jak je vše spolu provázané,“ uvedl dále poslanec Duchoň. Podle něj je důležité hlavně následné vyhodnocení plnění klíčových plánů.

Rozšiřování pravomocí Evropského parlamentu i národních parlamentů
Prorektor vysoké školy CEVRO Institut JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. hovořil o vývoji konceptu a důležitých milnících EP, které měnily jeho charakter, včetně prvních přímých voleb uskutečněných v roce 1979. „Rozšiřování pravomocí EP je legitimní a očekávané,“ shrnul prorektor v závěru svého projevu. „Právě proto, že je EU mezinárodní organizací, je třeba posilovat i pravomoci národních parlamentů,“ dodal dr. Kolář.

Pracovník Informační kanceláře EP v ČR Michal Hubař vyložil problematiku zájmu médií o Evropský parlament na konkrétním příkladu, jak Informační kancelář vytvořila materiály k letošnímu 50. výročí EP a rozeslala je redakcím médií. Uveřejněny však byly jen čtyři články v tisku. V jiných evropských zemích je však podle něj situace srovnatelná, obecně se média o EP zajímají jen v případě skandálů nebo financí. Zmínil také novou parlamentní televizi EuroparlTV a programy pro mládež typu EuroSchola, které umožňují středoškolákům navštívit jednání EP v Bruselu. „Ideou je, že lidé se musí k (těmto) informacím dostat. Jestli chtějí, to je věc druhá,“ shrnul Hubař svůj přístup k propagaci EP a informovanosti o něm.

Kandidátka do EP Mgr. Marie Jílková se v rámci svého „manuálu budoucího europoslance“ zaměřila mimo jiné na problematiku voleb do EP z pohledu Unie a zmínila i pohled voličů na volby do EP jako na volby druhého řádu, což mimo jiné potvrzuje čím dál menší účast ve volbách. Pokusila se také odhadnout podobu voleb do EP v roce 2009, v nichž očekává ještě nižší účast než v předcházejících volbách, protestní hlasování a vyšší míru projevů euroskeptiků.

Evropská agenda je neatraktivní
Vedoucí redakce Událostí a komentářů a Studií ČT24 Mgr. Pavlína Kvapilová působivě shrnula své zkušenosti z tříletého působení v Bruselu jako zpravodajka Českého Rozhlasu. Problém je podle ní v tom, že lidé z evropských institucí se sice střetávají s médii, ale nerozumí jim. „Evropská agenda je pro novináře neatraktivní,“ doplnila Kvapilová s tím, že novináři musejí své informace, které jsou v případě evropských témat náročné a těžko uchopitelné, prodat publiku. Novinářka se zmínila i o zdrojích averze lidí k EU, mimo jiné podle ní nebere „bruselská mašinérie“ ohled na postoje občanů EU vyjádřené kupříkladu v referendech. „Nyní je na lídrech sedmadvacítky, aby dali lidem signál, že berou jejich názor vážně. Jinak si budeme pořád stěžovat na demokratický deficit a lidé nebudou chodit k volbám,“ uzavřela novinářka.

Parlament bez tváře – instituce si za to mohou samy
Konferenci zakončil novinář a publicista z Mladé fronty Dnes Martin Komárek svým zamyšlením o nepopularitě EP. „Pořád se opakuje ‚demokratický deficit‘, komunikace se skloňuje ve všech pádech, najímají se PR agentury. Ale zůstává fakt, že Evropský parlament nemá tvář. A novinář neumí psát o něčem, co není samo o sobě zajímavé,“ uvedl Komárek. Podle Komárka si za současný stav neatraktivity pro média mohou evropské instituce samy – důležitá jednání probíhají v zákulisí, politici sice volají novinářům, ale nabízejí jim taková témata, která nejsou zajímavá.

Konference Média a Evropský parlament aneb 50. výročí Evropského parlamentního shromáždění a měnící se vzorce přístupu médií byla třetí a zároveň poslední ze série konferencí na toto téma, jež se v rámci projektu EU Headliners uskutečnily. K závěru se blíží také série pracovních snídaní novinářů o problematice jednotlivých regionů, jež jsou rovněž součástí projektu. Poslední dvě pracovní snídaně se uskuteční 8. prosince ve Zlíně a 12. prosince 2008 v Plzni. Projekt EU Headliners je zaměřen na informování novinářů, studentů žurnalistiky a veřejnosti o Evropském parlamentu, práci jeho členů a jeho vlivu na život občanů v České republice. EU Headliners, jehož realizátorem je Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, byl finančně podpořen Evropským parlamentem. Konference v Praze se konala za laskavé spolupráce s vysokou školou CEVRO Institut. Více informací o projektu lze získat na webových stránkách www.euheadliners.eu a prostřednictvím níže uvedených kontaktních údajů.





Tweet