
Tisková zpráva
Budoucnost německé energetiky: Stoprocentně obnovitelná
Netradiční způsoby zálohování nestabilních zdrojů a skladování elektřiny. Inspirace i pro tuzemskou energetiku?
Bioplynová stanice jako záloha
Jako zálohu pro případy, kdy nevane vítr nebo nesvítí slunce, se doporučuje zcela ekologický zdroj – bioplyn. V bioplynových stanicích lze vyprodukovat za rok až 500 m3 bioplynu na jednu velkou dobytčí jednotku, případně 6000 kubíků (tráva) až 12 tisíc kubíků (silážní kukuřice) z hektaru. Podle podílu metanu lze z krychlového metru bioplynu vyrobit až 2,2 kWh elektřiny.
Německé sdružení pro bioplyn uvádí, že investiční náklady na instalovaný kilowatt se pohybují mezi 2500 eury u velkých (do 20 MW) a 4000 eury u malých stanic. Výkupní cena činí až 11,55 eurocentu/kWh. Potřebných zhruba tisíc stand-by megawattů přijde na nejméně 2,5 miliardy eur (více než 60 miliard Kč). Na každou hodinu jejich provozu by byl „v pohotovosti“ zapotřebí bioplyn vyprodukovaný za stejnou dobu z exkrementů osmi miliónů kusů dobytka.
„Bioplynový potenciál České republiky činí 500 MW, výrobní náklady se pohybují kolem 4 Kč/kWh jeden instalovaný megawatt vyprodukuje až osm gigawatthodin elektřiny,“ uvádí místopředseda představenstva České bioplynové asociace Jan Matějka. „Otázku bioplynových stanic jako „vyrovnávacích“ zdrojů pro fotovoltaické elektrárny jsme řešili s distributory elektřiny už před více než rokem. Technicky se jedná o jednoduchou věc, nevychází ekonomika – ERÚ by musel přidat na takovouto výrobu elektřiny dalších zhruba 5 % dotace,“ dodává.
Větrný plyn
Větrnou elektřinu vyrobenou navíc lze využít na elektrolýzu vody, doporučuje druhý námět pro stoprocentně obnovitelnou energetiku. Získaný vodík se sloučí s oxidem uhličitým na metan, fakticky syntetický zemní plyn. Účinnost této přeměny převyšuje podle autorů tohoto projektu 60 procent: „Německá plynová síť představuje obrovské úložiště s kapacitou až 514 miliard kWh. Pro srovnání: Přečerpávací vodní elektrárny v Německu disponují jen 600 tisíci kWh.“
Získávání vodíku elektrolýzou vody označuje profesor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Bouzek za technologicky zcela zvládnutý proces stejně jako druhý krok výroby tzv. větrného plynu: „Reakce vodíku s oxidem uhličitým se dnes využívá ve velkých technologických zařízeních, avšak pouze ke konverzi zbytkových množství tohoto plynu. Požadavkem je absence katalytických jedů a mechanických nečistot. CO2 vznikající například v tepelných elektrárnách lze tedy využít pouze po odpovídajícím vyčištění.“ Účinnost výroby větrného plynu odhaduje prof. Bouzek na méně než 60 procent, přičemž při zpětné výrobě elektřiny v paroplynovém bloku se z jeho energie využije sotva polovina.
Přečerpávací vodní elektrárny
Rozkolísávání sítě v důsledku nepravidelného nabíhání obnovitelných zdrojů lze předejít tím, že se získaný proud bude „posílat“ přímo do přečerpávacích vodních elektráren. Přeměna elektrické energie na kinetickou a zpět se tam děje se zhruba 75procentní účinností, až třikrát větší než v případě větrného plynu.
„Za současného stavu větrné energetiky u nás tento model nepřichází v úvahu – její výkon je o několik řádů nižší než kapacita přečerpávacích elektráren,“ poznamenává Miroslav Kopřiva, který řídil výstavbu největší tuzemské přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách a nyní připravuje v šumperské společnosti Energotis další projekty těchto zdrojů. Pokud by však výkon větrné farmy činil desítky megawattů, jak se projektuje například v Krušných horách na Chomutovsku, a jednotkový výkon turbosoustrojí byl podobný, je taková kombinace možná. „Další podmínkou je geografická blízkost obou zdrojů a dostatečně ‚tvrdá‘ elektrická síť. Pak taková součinnost může nejen omezit přenosové ztráty, ale změnit náhodný (stochastický) proud z větrníků ve špičkový vodní,“ dodává Kopřiva.
Zdroje a kontakty:
Studie CzBA: http://www.czba.cz//file/Optimalizace%20a%20regulace%20OZE%20-%20final.pdf
Větrný plyn: http://blog.100-prozent-erneuerbar.de/wordpress/tag/windgas/
Prof. Dr. Ing. Karel Bouzek, vedoucí Ústavu anorganické chemie VŠCHT: e-mail karel.bouzek@vscht.cz, tel. 220 444 019
Miroslav Kopřiva: e-mail kopriva@energotis.cz, tel. 583 224 091-3
Tweet
Vstoupit do diskuse >> | Počet příspěvků: 0Vydáno: 24. 8. 2011 13:09
Kategorie: Ekonomika
Název zdroje: Agentura J.L.M. (ověřený zdroj [?])
Kategorie: Ekonomika
Název zdroje: Agentura J.L.M. (ověřený zdroj [?])
Popis zdroje:
PR a produkční agentura působící zejména v oblasti energetiky a extrémních sportů.
PR a produkční agentura působící zejména v oblasti energetiky a extrémních sportů.