Tiskovky.info servis pro novináře

Vytisknout

Tisková zpráva

Výzkum: Většina českých firem přestala vzdělávat své zaměstnance

Hradec Králové – Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců se v posledním roce v rámci svého zaměstnání nezúčastnily žádného vzdělávacího kurzu (71 %). Vyplývá to z exkluzivního výzkumu společností FOCUS Marketing & Social Research pro rakouskou vzdělávací společnost WIFI Czech Republic, která provedla výzkum v oblasti celoživotního vzdělávání. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jaká je míra zapojení dospělé populace České republiky do programů dalšího vzdělávání a jaký mají vztah k programům celoživotního vzdělávání.

„Výsledky výzkumu nás hodně překvapily. Ve volném čase se v České republice vzdělávalo pouhých 16 procent a z toho pouze 5 procent respondentů pravidelně. Malá kvalifikace zaměstnanců je i jedna z hlavních příčin současné rekordní nezaměstnanosti, protože řada firem tu dlouhodobě nenachází kvalifikovanou pracovní sílu“ přibližuje situaci kolem výzkumu sociolog David Surý ze společnosti FOCUS Marketing & Social Research.

V Rakousku se pravidelně vzdělává 80 procent lidí
„Podobné špatné výsledky v oblasti celoživotního vzdělávání jsou v Evropě zcela výjimečné. Například v Rakousku, kde je jedna z nejnižších nezaměstnaností, se pravidelně odborně vzdělává přes 80 procent dospělé populace. Lidé tak přijímají daleko lépe inovace a posun v technologiích,“ komentoval výsledky výzkumu ředitel rakouské vzdělávací společnosti WIFI Tomáš Zdechovský, který je odpovědný za vzdělávání v České a Slovenské republice.
„Nejvyšší podíl osob, které se ve volném čase věnují dalšímu vzdělávání, nacházíme paradoxně mezi lidmi s nejvyšším vzděláním, ale také mezi lidmi s vyšším socioekonomickým statusem a osobami na vyšších a odborných postech. Tito lidé jsou však paradoxně nejméně ohroženi nezaměstnaností,“ vysvětluje Tomáš Zdechovský, ředitel WIFI Czech Republic, která je vzdělávacím institutem Rakouské hospodářské komory (WKÖ)

Výzkumu se zúčastnilo 1022 respondentů
Výzkumu se účastnilo 1022 respondentů, kteří byli vybráni na základě pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, velikosti sídla a kraje, kde se nachází jejich bydliště. „Ve studii se pracuje s tzv. socioekonomickým statusem respondentů. Jedná se o mezinárodně používanou metodiku měření sociální a ekonomické pozice respondenta z hlediska více dimenzí, mezi něž patří: vzdělání, zaměstnání a pozice v něm, vybavenost domácnosti definovanými elektrospotřebiči a dalšími předměty. Výsledkem je 16 různých skupin, které byly následně kategorizovány do šesti hierarchicky uspořádaných úrovní,“ dodává Surý.





Tweet